Adaptogeny zmírňují působení stresu, snižují únavu, zvyšují výkonnost a podporují imunitu i sexualitu. Zní to jako zázrak? Možná, ale je za tím věda i praxe. Dnes vám představíme nejúčinnější adaptogeny z říše bylin a poradíme, jak si vybrat ten správný pro vás.
Jde o látky, které pomáhají tělu lépe se přizpůsobit stresu – ať už fyzickému nebo psychickému. V praxi ale dělají mnohem víc: povzbuzují mozek i tělo, pomáhají harmonizovat hormony a působí proti zánětu i stárnutí.
Hlavní benefit: Rychlý nástup účinku proti únavě a vyčerpání.
Kreativní prompt: "Focused woman in a cozy study room at night, drinking herbal tea with Rhodiola roots on the table, surrounded by books, softly lit, brain glowing subtly."
Hlavní benefit: Posiluje imunitu, vitalitu a chrání mozek.
Kreativní prompt: "Elegant middle-aged woman walking through blooming herb garden, confident and serene, astragalus plants surrounding her, soft sunlight and gentle breeze."
Hlavní benefit: Posiluje svaly, hormonální systém a libido.
Kreativní prompt: "Athletic man and woman lifting weights in rustic mountain gym, maral root illustrations intertwined with energy lines around their muscles."
Hlavní benefit: Silná energie, libido a hormonální stabilita.
Kreativní prompt: "Two herbal roots (Suma & Maca) floating in mystical split-screen landscape – Amazon jungle on one side, high Andes mountains on the other, woman with flowing hair holding both in balance."
Hlavní benefit: Podpora srdce, cév a dlouhodobé odolnosti.
Adaptogeny nejsou jen „zázračné byliny proti stresu“. Jsou to pomocníci v každodenním životě, kteří nám pomáhají zvládat výzvy moderní doby – s tělem, myslí i emocemi v rovnováze.
„Nepodléhejte strachu, ať si nezhoršíte imunitu.“ Tuto radu jsme v poslední době slyšeli mnohokrát. Ale jak vlastně strach zdraví ovlivňuje? A proč nám tato pro přežití klíčová emoce paradoxně škodí?
Strach vzniká v nejstarších oblastech našeho mozku – není racionální, a proto se bojíme i věcí, které nás nikdy reálně neohrozily. Emoce spouští epigenetické reakce, které přepínají geny v DNA. Tak může vzniknout dědičná úzkost.
Studie: Myši vystavené vůni acetofenonu spojené s elektrošoky reagovaly strachem nejen ony, ale i jejich potomci. U všech generací byla prokázána změna metylace genů odpovědných za vnímání stresu. Podobné výsledky byly zaznamenány i u lidí – např. u potomků přeživších holocaust.
Strach spouští biochemické procesy, které mění činnost mozkových oblastí jako je amygdala, hippocampus a frontální kortex. Výsledkem jsou:
Strach ovlivňuje i zdraví celého těla – včetně imunity. Např. u vojáků s PTSD byla zjištěna epigenetická změna genu pro interleukin Il-18, která se pojí s horší imunitou i vyšším rizikem srdečních onemocnění.
Přestože je strach hluboce zakořeněná emoce, můžeme jeho sílu zmírnit. Pomáhá:
Epigeneticky působící látky mohou být významným pomocníkem:
Ženy bývají vůči stresu a emočním výkyvům citlivější. Hormonální výkyvy v těhotenství, při menopauze nebo PMS mohou epigeneticky zvýšit vnímání stresu. Právě proto je u žen důležité nejen tlumit samotný stres, ale i podporovat hormonální rovnováhu – pomocí stravy, fytoterapie a laskavé péče o tělo i mysl.
Přepadly vás s podzimem chmury nebo úzkost? Tyto potíže mohou mít kořeny hluboko v našich genech. Jak je ovlivnit pomocí epigenetiky?
Stres spouští epigenetické reakce, které vytvářejí tzv. epigenetické značky na DNA. Tyto značky mění aktivitu genů – některé vypínají, jiné zapínají. Změny často zasahují geny ovlivňující náchylnost k depresi a úzkosti. A co víc – část těchto značek je dědičná a může být předána dalším generacím.
Příklad: U myší oddělených od matek po narození se objevily příznaky deprese. Tyto projevy se objevily i u jejich potomků, přestože byli vychováni bez traumatu. Stejné efekty byly potvrzeny i u lidí, například u dětí přeživších holocaust – změny genu Nr3C1 byly přeneseny z generace na generaci.
Genetickou výbavu změnit nemůžeme, epigenom ale ano. Změny epigenetických značek ovlivňuje zejména náš životní styl. Jaké zásady dodržovat?
Důležité látky:
Vhodné potraviny: bobuloviny, granátové jablko, artyčoky, brokolice, ořechy, semena, ryby, kurkuma, zázvor, rozmarýn.
Nevhodné: sacharidy s vysokým glykemickým indexem.
Alkohol zhoršuje psychické obtíže a negativně ovlivňuje tvorbu enzymů (histondeacetylázy) a BDNF – proteinu nezbytného pro vznik synapsí.
Ideální je 150 minut týdně středně intenzivní vytrvalostní aktivity – např. chůze, plavání, kolo. Pohyb:
Příliš intenzivní sport může mít opačný účinek.
Chronický stres i negativní myšlení zhoršují epigenetickou rovnováhu. Podporujte radost, optimismus a pozitivní myšlení.
Meditace prokazatelně:
Dobré účinky má i jóga a či-kung.
Vybrané přírodní látky s epigenetickým účinkem: