10 zajímavostí o kortizolu
10 zajímavostí o kortizolu
Kortizol má obecně celkem špatnou pověst. Říká se mu stresový hormon a často se o něm mluví jako o něčem, čeho bychom měli mít co nejméně. Jenže bez kortizolu bychom se neobešli. Je to životně důležitý hormon, který pomáhá regulovat metabolismus, krevní tlak, imunitní reakce, hospodařit s energií nebo třeba zvládat psychickou a fyzickou zátěž. A rozhodně není náš nepřítel.
Jak v těle vzniká?
Kortizol se podílí na stresové reakci organismu. Když mozek vyhodnotí určitou situaci jako zátěž, aktivuje se mimo jiné tzv. HPA osa a nadledviny začnou uvolňovat větší množství kortizolu. Ten pomáhá tělu mobilizovat energii a připravit se na zvládnutí náročné situace.
Krátkodobě je taková reakce zcela přirozená a užitečná. Problém tedy není kortizol samotný. Potíže mohou nastat při jeho dlouhodobě nadměrném působení nebo při narušení jeho přirozené regulace a denního rytmu. Pokud je organismus v pohotovosti příliš často, příliš dlouho nebo v nevhodnou dobu, může se to postupně projevit například na metabolismu, spánku, imunitě nebo psychice.
Co si o něm zapamatovat?
- Ráno nám pomáhá vstát z postele ☀️ Hladina kortizolu má přirozený denní rytmus – vyšší bývá ráno, kdy nám pomáhá přejít ze spánku do aktivního režimu, nejnižších hodnot pak dosahuje v noci během spánku.
- Druhý kortizolový boost ⚡ Krátce po probuzení dostává hladina kortizolu ještě jeden přirozený „boost“. Tělo si tak pomáhá mobilizovat energii a připravit se na nový den.
- Stres ≠ kortizol 👻 Kortizol je jedním z hormonů zapojených do stresové reakce, ale stres a kortizol nejsou synonyma. Při akutním stresu se zapojují také například adrenalin, noradrenalin a autonomní nervový systém.
- Nemusí jít o život, aby tělo spustilo poplach 🚨 Stresovou reakci může vyvolat psychická zátěž, pracovní tlak, nedostatek spánku, nemoc nebo třeba intenzivní fyzická aktivita. Tělo totiž jako zátěž vnímá i situace, které si se slovem „stres“ běžně vůbec nespojujeme.
- Sport zvyšuje kortizol. A není to chyba. 🏃 Při intenzivním cvičení může kortizol dočasně stoupnout. Jde o normální reakci, která pomáhá organismu zajistit dostatek energie pro zvýšený výkon. Důležitější než jeden krátkodobý vzestup je proto rovnováha mezi pohybem a dostatečnou regenerací.
- I hladovění je stresor 🍽️ Když tělo delší dobu nedostává dostatek energie z potravy, musí si ji začít zajišťovat jinak. Do hry vstupuje i kortizol, který pomáhá mobilizovat energetické zásoby a udržet dostatek energie pro fungování organismu.
- Kortizol a spánek tvoří tak trochu začarovaný kruh 💤 Večer hladina kortizolu přirozeně klesá a tělo se připravuje na odpočinek. Nedostatek nebo nekvalitní spánek ale může jeho přirozený rytmus narušovat – a dlouhodobý stres zase zhoršovat usínání i kvalitu spánku.
- Kortizol může ovlivnit i to, co si pamatujeme 🧠 Kortizol působí také v mozku, mimo jiné v oblastech důležitých pro paměť a učení, jako je hipokampus. Zajímavé je, že krátkodobá stresová reakce může za určitých okolností ukládání některých vzpomínek podpořit, zatímco dlouhodobý nebo velmi intenzivní stres může paměť a vybavování informací naopak zhoršovat.
- Kortizol nevzniká jen při stresu 🔄 Nadledviny ho uvolňují i během úplně běžného dne. Jeho hladina se přirozeně mění a stresová situace je pouze jedním z podnětů, které ji mohou ovlivnit.
- A co doplňky stravy? 💊 Při zvládání náročnějších období mohou být jedním z dílků skládačky také vhodně zvolené doplňky stravy. Mezi oblíbené adaptogeny patří například Ashwagandha nebo Rhodiola. Svou roli může mít také hořčík, který přispívá k normální činnosti nervové soustavy.
Co si z toho odnést?
Kortizolu se nechceme zbavit. Místo hledání způsobů, jak ho za každou cenu snižovat, má větší smysl zaměřit se na jeho přirozený rytmus a na to, jak pracujeme s dlouhodobým stresem. Stresu se totiž z běžného života úplně zbavit nedá – a ani to není potřeba. Důležité je, aby se z krátkodobé reakce nestal náš dlouhodobý režim.
A co pro to můžeme udělat? Základem je kvalitní spánek, pobyt na denním světle, pravidelný pohyb, dostatek energie z jídla a prostor pro regeneraci. Své místo mají také meditace, dechová cvičení a další relaxační techniky, které nám mohou pomáhat lépe zvládat náročné situace.
Nejde tedy o život bez stresu, ale o to dopřát organismu dostatek příležitostí vracet se po náročných chvílích zpět do rovnováhy.