Sympatikus, parasympatikus a cesta ke klidu
Sympatikus, parasympatikus a cesta ke klidu
Parasympatikus a sympatikus nejsou zaklínadla, ale dvě hlavní větve našeho nervového systému, o kterém bude dneska řeč. Každý z nich má jinou, neméně důležitou funkci a oba velmi úzce souvisí s péčí o tělo a psychiku. Jak je vybalancovat a proč je to důležité?
Sympatikus vs. parasympatikus – kdo je kdo?
1) Sympatikus = bojuj nebo uteč
Sympatikus je náš přirozeně vyvinutý „akční mód“. Když se něco děje, sympatikus spustí v těle “poplach”: zvýší se nám tep, krev začne proudit do svalů, tělo je připravené na výkon, mozek jede na plný mechanismus. Krátkodobě je to skvělá a velmi potřebná strategie (při sportu, fyzické námaze, silných emocích, pocitu nebezpečí nebo ohrožení…), dlouhodobě je ale pro tělo velmi vyčerpávající - třeba když jsme každý den ve stresu, máme nedostatek spánku a tělo musí jet na autopilota, vystavujeme se nadměrnému fyzickému vypětí při sportu apod.
2) Parasympatikus = regenerace
Opakem je regenerační mód, který tělo aktivuje ve chvílích klidu – zpomalí tep, prohloubí dýchání, nastartuje trávení a opravné procesy, uvolňují se svaly, snižuje krevní tlak… Je to stav, kdy tělo skutečně nabírá sílu a má čas regenerovat.
Optimálně (a logicky) se tyto dvě fáze střídají v závislosti na situacích, kterým se denně vystavujeme. Má to ale jedno “ale”.
Kde je tedy problém?
V dnešní době. Pracovní stres, zahlcení informacemi, málo odpočinku a kvalitního spánku, přehršel kofeinu a energetických nápojů, alkohol, hluk, nadbytečný cukr a tak dále a tak dále. Jednoduše řečeno - velmi často trávíme drtivou většinu času v “akčním módu” a tělu schází potřebný odpočinek. Výsledkem pak bývá chronická únava, nespavost, snížená imunita, výkyvy nálad nebo třeba pocit, že nemůžete zastavit myšlenky.
Hlavní misí tedy je, najít způsoby, jak tělu dopřát více prostoru na vládu parasympatiku a související regeneraci.
Čím podpořit parasympatikus?
Čímkoliv, čím dáme nervovému systému šanci přepnout z chaosu do klidu. Poděkují nám nejen nervy, ale i imunita, trávení, hladina energie i naše celkové rozpoložení. Čím jednodušší věci, tím lepší - to ale nemusí nutně znamenat hodiny strávené o samotě v tureckém sedu. 🙂 Stačí jen nechat tělu dostatečný prostor věnovat se pouze jedné aktivitě bez dalších stimulů.
- Pohyb – procházky v přírodě fantasticky snižují hladinu stresových hormonů. A zkuste během nich třeba projít naboso. Hodí se i jakýkoliv lehký pohyb bez potřeby lámat světové rekordy.
- Kvalitní spánek – pravidelný režim vstávání a usínání, minimum modrého světla před spaním. Zkuste místo telefonu a seriálů sáhnout pravidelně třeba po knížce nebo podcastu a pořídit si domů vhodné žárovky.
- Vědomé stravování - vyplatí se dbát nejen na kvalitu potravin a jejich složení, ale i na to, aby stravování probíhalo v klidu - opět bez dalších rušivých elementů jako je televize nebo vyřizování pracovních telefonátů. Dále můžete zkusit omezit kávu třeba jen na jednu dopolední a vynechat sladkosti po obědě.
- Mindfulness, meditace a dechová cvičení – prokazatelně posilují parasympatickou aktivitu a už jen pár minut denně se může krásně propsat na vaší psychické pohodě.
- Věci, které vám dělají radost - ať je to cokoliv. 🙂 Ruční práce, hudba, malování, sport, sauna, hry s dětmi…
Jaké použít doplňky?
Možná už jste někdy slyšeli pojem adaptogeny. Jedná se o látky přírodního původu (byliny, kořeny, houby…), které blahodárně působí na nervovou soustavu, pomáhají tělu lépe zvládat stresové situace a udržovat kýžený balanc. Patří mezi ně například:
Rhodiola - pomáhá zvládat stres, únavu a zlepšit koncentraci.
Ashwagandha - pomůže dodat výkonnost a energii, ale zároveň umí zklidnit a přispívá k lepšímu spánku.
Růže - kromě duševní rovnováhy podpoří pokožku a komfort v období menstruace.
Maral - podporuje mentalní výkonnost, imunitu, srdce i výkonnost.
Suma - podporuje paměť a odolnost vůči stresu.
Kozinec - má příznivý vliv na srdce, cévy, imunitu i ledviny.
Mučenka a chmel - skvělí na zklidnění a spánek.
Magnesium - balzám na nervy, svaly i kosti.