Trávení
Výpis článků
5 fascinujících faktů o trávení
Přestože o trávení víme už mnoho, moderní výzkum stále odhaluje nové souvislosti. Pojďme se podívat na pět faktů, které ukazují, proč je trávení jedním z nejzajímavějších procesů v lidském těle. Nejedná se totiž jen o cestu ústa - žaludek - střeva. Trávení je mimořádně propracovaný systém propojený s imunitou, nervovou soustavou i biliony mikroorganismů.
1. Trávení začíná ještě dřív, než si dáte první sousto
🧠 Co říká věda: Už při pohledu na jídlo, jeho vůni nebo dokonce při pomyšlení na něj se naše tělo začíná připravovat na příjem potravy. Aktivuje se tvorba slin, žaludečních šťáv i trávicích enzymů. Tomuto procesu se říká cefalická fáze trávení. Spouští ji nervová soustava, která koordinuje činnost jednotlivých částí trávicího traktu ještě před samotným jídlem. Díky tomu může trávení začít plynuleji a organismus je na zpracování potravy lépe připraven.
💡 Fun fact: Už více než 100 let známé Pavlovovy pokusy se psy ukázaly, že slinění nemusí být vyvolané jen samotným jídlem, ale i signály, které s jídlem souvisejí. (1) Mnohdy si tedy skutečně stačí prohlédnout jídelníček.
💪 Tip do praxe: Nejezte "za pochodu". Pokud jíte ve spěchu u počítače nebo nalepení na sociálních sítích, telefonu nebo u televize, často nevěnujete jídlu téměř žádnou pozornost. Když si naopak uděláte dostatek prostoru na to, abyste si jídlo prohlédli, přivoněli k němu, pečlivě žvýkali a začali jíst v klidu, dáte tělu prostor zapojit přípravné mechanismy trávení.
2. Ve vašem těle žije víc mikroorganismů, než je lidí na Zemi
🧠 Co říká věda: Když se řekne střevní mikrobiom, většina lidí už si dnes správně představí bakterie, které obývají naše střeva. Ve skutečnosti se dokonce jedná o celý ekosystém tvořený bakteriemi, kvasinkami, viry i dalšími mikroorganismy. Odhaduje se, že se jich v lidském trávicím traktu nacházejí nižší desítky bilionů. Výzkumy ukazují, že střevní mikroorganismy nejsou jen pasivními spolubydlícími. Pomáhají zpracovávat některé složky potravy, vytvářejí látky důležité pro fungování střev a neustále komunikují s imunitním systémem. Mnoho jeho funkcí ale vědci stále zkoumají.
💡 Fun fact: Celková hmotnost lidského mikrobiomu se podle odhadů pohybuje přibližně mezi 0,2 a 2 kilogramy. (Zde buďme trochu obezřetní, odhady se poměrně zásadně liší v závislosti na použité metodě. Kdybychom se drželi někde kolem středu, je odhad srovnatelný cca s hmotností lidského mozku.)
💪 Tip do praxe: Mikrobiom je citlivý na to, čím ho dlouhodobě „krmíme“. Prospívá mu pestrá a kvalitní strava, dostatek vlákniny, fermentované potraviny, ale také třeba pohyb a dostatek kvalitního spánku. Naopak, nepříznivě na něj působí průmyslově zpracované potraviny, alkohol, velké množství léků, nadměrná konzumace cukru apod.
3. Mikrobiom je stejně jedinečný jako otisky prstů
🧠 Co říká věda: Stejně jako neexistují dva lidé se stejnými otisky prstů, nenajdeme ani dva zcela totožné střevní mikrobiomy. Složení mikroorganismů, které osidlují naše střeva, ovlivňuje řada faktorů – genetika, jídelníček, prostředí, ve kterém se pohybujeme, užívání některých léků i celkový životní styl.
💡 Fun fact: Přestože mají členové jedné rodiny nebo jednovaječná dvojčata často podobnější mikrobiom než lidé zcela cizí, ani u nich není jeho složení identické. Výzkumy ukazují, že se mohou lišit zastoupením jednotlivých druhů mikroorganismů i jejich aktivitou. (2)
4. Střeva jsou parádní hřiště pro imunitní systém
🧠 Co říká věda: Střeva jsou jedním z hlavních míst, kde se naše tělo setkává s okolním prostředím. Každý den zde přichází do kontaktu s živinami, mikroorganismy i dalšími látkami z potravy. Právě proto se ve střevní sliznici nachází rozsáhlá síť buněk imunitního systému označovaná jako GALT (gut-associated lymphoid tissue). Imunitní systém se zde neustále učí rozlišovat mezi běžnými obyvateli střev, neškodnými složkami potravy a skutečnými patogeny. Komunikace mezi střevním mikrobiomem a imunitními buňkami patří mezi velmi intenzivně zkoumané oblasti současné medicíny a výzkumy naznačují, že střevní mikrobiom hraje důležitou roli ve vývoji i správném fungování imunitního systému.
💡 Fun fact: Některé zdroje uvádějí, že až 70 % imunitních buněk se nachází ve tkáních spojených se střevem. Přesný podíl se ale opět mezi publikacemi liší. Na čem se ale odborníci shodují je fakt, že střevo představuje největší imunitní orgán lidského těla. (3)
💪 Tip do praxe: O imunitní systém nepečuje jen Vitamin C nebo zinek. Stejně důležité jsou každodenní návyky, které podporují zdraví střev. Další tipy, jak podpořit imunitu, najdete tady.
5. Buňky ve střevech se obnovují každých několik dní
🧠 Co říká věda: Buňky vystýlající tenké střevo patří mezi nejrychleji se obnovující buňky v lidském těle. Většina z nich se obmění během přibližně 3–5 dnů. Díky tomu si střevo udržuje svou schopnost vstřebávat živiny a zároveň vytvářet účinnou bariéru mezi vnitřním prostředím organismu a obsahem střeva. (4)
💪 Tip do praxe: Buňky potřebují ke své obnově dostatek energie a stavebních látek. Základem je pestrá strava s dostatkem bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Důležitou roli hrají také mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které vznikají přirozenou fermentací vlákniny střevními bakteriemi a představují významný zdroj energie pro buňky tlustého střeva. Jedním z příkladů je třeba butyrát.
(1) PAVLOV, Ivan Petrovich. Nobel Lecture: Physiology of Digestion. NobelPrize.org [online]. Stockholm: Nobel Foundation, 12. prosince 1904 [cit. 2026-06-30]. Dostupné z: https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1904/pavlov/lecture/
(2) Turnbaugh PJ, Hamady M, Yatsunenko T, et al. A core gut microbiome in obese and lean twins. Nature. 2009;457(7228):480–484. doi:10.1038/nature07540.Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2677729/
(3) Sender, R., Fuchs, S., & Milo, R. (2016). Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body. PLoS Biology, 14(8), e1002533. Dostupné z: https://doi.org/10.1371/journal.pbio.1002533
(4) van der Flier LG, Clevers H. Stem Cells, Self-Renewal, and Differentiation in the Intestinal Epithelium. Annual Review of Physiology. 2009;71:241–260. doi:10.1146/annurev.physiol.010908.163145 Dostupné z: https://www.annualreviews.org/content/journals/10.1146/annurev.physiol.010908.163145