Longevity
Výpis článků
Epigenetika: Kdo opravdu řídí naše geny?
Zdraví není náhoda. Zčásti je sice dané našimi genetickými dispozicemi, ale do velké míry ho ovlivňuje i spousta našich každodenních rozhodnutí – co jíme, jak moc se hýbeme, jestli dobře spíme nebo jak zvládáme stres. To, co jsme zdědili, změnit nemůžeme, ale často velmi zásadně můžeme ovlivnit to, jak se to v našem životě projeví. A právě tím se zabývá epigenetika.
Začneme praxí: Pojďte na kávu!
Představte si, že ve vašem těle existuje gen, který rozhoduje o tom, jak rychle vaše tělo odbourává kofein. Od rodičů zdědíte jednu z jeho variant a máte sklony být buď:
- rychlý metabolizátor – dáte si večer dvojité espresso a v klidu usnete,
- nebo pomalý metabolizátor, kterému odpolední káva ještě o půlnoci koluje v žilách.
Jedna z možností je vaše genetická výbava. A s tou se jednoduše narodíte.
Dejme tomu, že na vás padla volba rychlého metabolizátora. Obvykle jste zvyklý/á pít několik káv denně a nedělá vám sebemenší problém usnout. ALE - najednou se dostanete do období dlouhodobého a abnormálního stresu. Termíny, povinnosti, tlak ze všech stran. Málo spánku. Celkové vyčerpání. Tělo jede na nouzový režim. Toto negativní prostředí může (samozřejmě krom jiného) ovlivňovat fungování jater – konkrétně enzymů, které mají na starost kofein odbourávat. Takže i když máte ve vínku rychlejší metabolizaci kofeinu, realita může vypadat jinak. Enzymy nepracují tak efektivně, tělo nestíhá a najednou vás večerní káva rozhodí víc než dřív. Ne proto, že by se změnil váš gen. Ale proto, že se změnily podmínky, ve kterých funguje. A to je celé kouzlo epigenetiky.
Co tedy epigenetika je?
Epigenetika vznikla cca v polovině 20. století, jako vědecký obor, který zkoumá, jak vnější a vnitřní vlivy ovlivňují aktivitu našich genů. Vychází z toho, že naše každodenní návyky (jako je např. strava, pohyb, spánek, emoce nebo prostředí, ve kterém se pohybujeme) mají zásadní vliv na to, jestli se konkrétní geny, kterými disponujeme, “zapnou” nebo zůstanou “vypnuté” a umožňuje nám pochopit, jak tyto procesy fungují.
Geny jsou osud. Ale jen napůl.
DNA dědíme po rodičích (polovinu od matky, polovinu od otce) a jedná se o soubor jednotlivých genů (úseků DNA). Geny pak vytvářejí naše biologické nastavení - třeba to, jak efektivně spalujeme tuky, jakou máme citlivost na stres, jak náchylní jsme na infekce, jak rychle se spálíme na sluníčku, nebo třeba právě jak odbouráváme kofein. Je to základní výbava, se kterou přicházíme na svět. To, co se ale skutečně projeví, závisí na mnoha okolnostech.
Jak tedy epigenetika zapíná a vypíná geny?
Téměř každá buňka v našem těle obsahuje stejnou DNA - tu, kterou máme od rodičů (pár jich tvoří výjimku - například červené krvinky, které nemají jádro). Přesto se od sebe jednotlivé buňky výrazně liší podle toho, jaký má která v těle úkol. Jinak funguje buňka v mozku, jinak buňky ve střevech nebo třeba v pokožce. Každá z nich využívá jen tu část genetické informace, kterou k výkonu své funkce potřebuje. Ostatní geny sice zůstávají přítomné, ale nejsou do činnosti zapojeny.
Epigenetika je jeden ze způsobů, jak tělo reguluje aktivitu genů. Pomocí malých chemických skupin, které se připojují k DNA nebo k bílkovinám kolem ní, buňkám „napovídá“, jak mají s genetickou informací zacházet – zda mají některé geny více využívat, utlumit je, nebo je na čas úplně vypnout. Samotná DNA se přitom nemění. Mění se jen to, jak aktivně jsou jednotlivé geny používány.
Co si z toho odnést?
Epigenetika ukazuje, že naše zdraví není jen otázkou toho, co jsme zdědili, ale i toho, jak se o sebe každodenně staráme a že naše každodenní rozhodnutí mají často mnohem větší význam, než se může na první pohled zdát. Mezi oblasti, které stojí za probádání, tak rozhodně patří například:
- to, co a jak jíme
- kvalita spánku
- kouření a konzumace alkoholu
- pravidelný pohyb
- míra dlouhodobého stresu
- prostředí, ve kterém žijeme
- kosmetické přípravky, které používáme
- vztahy a emoce
- nedostatek mikronutrientů (vitamíny a minerály) apod.
Kámen mudrců (nejen) pro seniory
Kámen mudrců byl odjakživa symbolem touhy po vitalitě a nesmrtelnosti. Dnes se už držíme o něco více při zemi, nehledáme zázračnou pilulku na věčný život, ale díváme se na stárnutí jako na soubor ovlivnitelných procesů, kdy cílem není zastavit čas, ale prodloužit období vitality, soběstačnosti a mentální svěžesti. Neexistují ale přece jen nějaké „kameny mudrců“, které mohou pomoci zvládat jednotlivé projevy stárnutí o něco snadněji?
Od alchymie k longevity
Moderní „alchymie“ stojí na vědeckých poznatcích o fungování buněk, metabolismu a regenerace. Stárnutí už dnes považujeme dlouhodobý proces, který můžeme ovlivnit životním stylem, pohybem, výživou, kvalitou spánku nebo třeba vhodnou suplementací. Pojem longevity se poslední dobou skloňuje velmi často a vystihuje snahu žít co nejdéle ve zdraví a kondici. Začínáme si uvědomovat, že to, jak se ke svému tělu chováme nyní, se na něm dříve či později adekvátně projeví.
Od kdy doopravdy stárneme?
Prakticky od narození; statisticky se za seniorský věk obvykle považuje období kolem 60–65 let, což souvisí především se sociálními a demografickými ukazateli, typicky odchodem do důchodu. Z biologického hlediska je stárnutí velmi individuální proces, který konkrétním věkem nelze vytyčit.
U žen bývá významným milníkem menopauza, která nejčastěji nastává mezi 45. a 55. rokem života. V tomto období dochází k výraznějším hormonálním změnám, které mají vliv na metabolismus, hustotu kostí, kardiovaskulární zdraví i regeneraci organismu apod.
U mužů probíhá hormonální pokles obvykle pozvolněji a méně nápadně.
Z pohledu současné medicíny a longevity je navíc důležité rozlišovat mezi kalendářním a biologickým věkem. Dva lidé ve stejném věku mohou mít zásadně odlišnou fyzickou kondici, funkční kapacitu orgánů i biomarkery stárnutí v návaznosti na životní styl, genetiku,i dlouhodobou zdravotní péči.
Co se s věkem mění a co s tím?
Stárnutí se jako přirozená biologická součást života postupně se odráží ve fungování celého organismu. Kvalitní strava, spánek, pravidelný pohyb a nízká hladina stresu jsou 4 pilíře tvořící funkční základ, který pomáhá zmírňovat řadu změn přirozeně spojených s postupujícím věkem. Pojďme ale více do detailu:
- Pečujte o buněčnou energii. S věkem postupně klesá efektivita mitochondrií – drobných „elektráren“ uvnitř buněk, které vyrábějí potřebné palivo pro celé tělo. Ty tak mohou pracovat méně hospodárně, což se v praxi projevuje nižší fyzickou výdrží, pomalejší regenerací po zátěži, vyšší únavou nebo horší schopností zvládat stres. Podpora mitochondriálního zdraví proto patří mezi klíčové oblasti péče o vitalitu ve vyšším věku.
🔮 Kámen mudrců = Koenzym Q10, Magnesium.
- Budujte svalovou hmotu. K jejímu přirozenému úbytku (sarkopenii) dochází postupně již cca od 30. roku života. Souvisí to se změnami hormonální rovnováhy, nižší fyzickou aktivitou i klesající schopností těla využívat bílkoviny pro obnovu tkání. Projevuje se snížením síly, horší stabilitou, pomalejší regenerací, nižším energetickým výdejem, bolestmi zad apod.
🔮 Kámen mudrců = silový trénink (dává tělu signály udržovat svalovou hmotu), dostatek kvalitních bílkovin (pro efektivní ochranu a obnovu svalů).
- Starejte se o kosti a zdraví kloubů. Ke změnám dochází i ve struktuře chrupavek a pojivových tkání. U žen se tento proces výrazně zrychluje po menopauze v důsledku poklesu estrogenu, který hraje důležitou roli v ochraně kostí. U mužů probíhá úbytek kostní hmoty obvykle pozvolněji, ale i u nich dochází k poklesu hormon, zejména testosteronu, který se na kvalitě kostní i svalové tkáně podílí. Tyto změny se postupně promítají do funkce pohybového aparátu a dlouhodobě se mohou projevit vyšší křehkostí kostí, větším rizikem zlomenin, ztuhlostí kloubů či sníženou pohyblivostí.
🔮 Kámen mudrců = Vitamin D3, který přispívá ke správnému vstřebávání vápníku a udržení normálního stavu kostí, funkční balíček Spokojené klouby (Boswellia, Šišák, Kurperin).
- Neopomínejte cévní systém a kardiovaskulární zdraví. S věkem postupně klesá pružnost cévních stěn a mohou se v nich hromadit strukturální změny, které ztěžují plynulý průtok krve. To může vést k postupnému zvyšování krevního tlaku a vyšší zátěži pro srdce i celý kardiovaskulární systém. Dlouhodobě tak roste riziko civilizačních onemocnění, jako jsou srdečně-cévní choroby.
🔮 Kámen mudrců = zdravá tělesná hmotnost, Omega 3 (podpoří cévy i mozek), Resveratrol nebo Cardio Optimal.
- Buďte bez nervů a cvičte mozek. I nervová soustava začne fungovat trošku jinak – může se zpomalovat reakční čas, snižovat rychlost zpracování informací a mozek bývá citlivější na dlouhodobý stres, nedostatek spánku či přetížení. Tělo má vyšší nároky na regeneraci a péči o psychickou rovnováhu.
🔮 Kámen mudrců = Kognifit, funkční balíčky Mozek na plný výkon nebo Duševní pohoda.
- Posilujte imunitu. Organismus bývá citlivější na záněty a oxidační stres, zároveň obranné reakce mohou být pomalejší a méně pružné. To se může projevit vyšší náchylností k infekcím, delší dobou rekonvalescence nebo větší únavou.
🔮 Kámen mudrců = Zinek, Selen nebo balíček Silná imunita.
Musíte užívat všechny doplňky najednou?
Rozhodně ne. Doplňky stravy navíc nejsou všelékem, jen mohou pomoci tam, kde tělo potřebuje podporu. A jak tedy začít? Zavolejte nám. Kromě toho, že máme speciální program pro seniory, v rámci kterého můžete nakupovat za výhodnější ceny a dopravou zdarma, vám rádi poradíme, kterými doplňky začít. Vyhnete se tak experimentům a budete rovnou investovat tam, kde se to vyplatí.
Geny, které jsme dostali do vínku od svých rodičů, jsou nám dány jednou provždy a nezměníme je. Co však ovlivnit můžeme, je fakt, nakolik budou aktivní. A zásadní vliv na tuto skutečnost mají tisíce malých rozhodnutí, která činíme každý den. Pojďme se pod...
Jak podpořit své tělo na buněčné úrovni Když chceme podpořit zdraví svého těla, musíme začít od jeho základních stavebních kamenů: od buněk. Když budou v dobré kondici, budou všechny orgány a tkáně našeho těla fungovat lépe. Čím tedy můžeme svému organis...
Buněčné elektrárny: mitochondrie Říká se jim buněčné elektrárny – právě v mitochondriích jsou totiž živiny přijaté potravou přeměňovány na energii pohánějící celé naše tělo. Tyto drobné organely proto spolurozhodují o naší vitalitě, ochotě našeho těla hu...
Quercetin – silný přírodní kandidát proti stárnutí Cibule, brokolice, kapusta, jablka, borůvky či pohanka – to je jen malá část dlouhého seznamu potravin obsahujících quercetin. Tento silný antioxidant s protizánětlivými a epigenetickými účinky nám přito...