Oči, displeje a 5 pastí digitální doby
Oči, displeje a 5 pastí digitální doby
Ráno mobil, přes den monitor, večer film a před spaním ještě trochu scrollování. Znáte to? Očím dáváme dennodenně pěkně zabrat. Vystavujeme je zátěži, na kterou nejsou biologicky stavěné a celkem jednoduše se pak může stát, že se začne projevovat tzv. digitální únava. Ta se může projevovat pocitem pálení, suchosti, ale i rozmazaným viděním, bolestmi hlavy nebo celkovou únavou. Proč se to děje a jak můžeme očím ulevit?
Past 1 - Biologická nepřipravenost
Lidské oko bylo evolučně vystavěno na neustálý pohyb, změnu zaostřovací vzdálenosti a různorodost světelných podmínek v průběhu dne. Dlouhodobé sezení před monitorem s pohledem upřeným jen několik desítek centimetrů před sebe a světlem, které celý den vyzařuje ve stejné intenzitě, proto očím dává pořádně zabrat.
Co s tím? Pokud potřebujete dlouhodobě pracovat před monitorem, cíleně měňte vzdálenost, na kterou zaostřujete. Existuje například metoda 20 - 20 - 20, kdy byste každých 20 minut měli na 20 sekund zaostřit na 20 stop daleko (cca 6 metrů). Změna vzdálenosti umožní očím na chvíli povolit napětí, které při dlouhodobém pohledu na blízko vzniká. Rozhodně to nemusíte měřit na stopkách; snažte se na to myslet při dlouhé práci. Oči si většinou samy řeknou.
Past 2 - Málo mrkání
Mrkání je pro oči základní servis. Obnovuje slzný film, zvlhčuje povrch oka a stará se o jeho celkový komfort. Víte ale, že když dlouho koukáte do monitoru, můžete mrkat až 5x méně, než obvykle? 1 Oči pak snadněji vysychají a vy můžete pociťovat tlačení, pálení, suchost nebo pocit, že v nich máte písek.
Co s tím? Opět není třeba žádná raketová věda. 🙂 Koukněte se párkrát mimo monitor do dálky a cíleně několikrát rychleji zamrkejte.
Past 3 - Nevhodné světlo
Obrazovky svítí pořád. A pořád stejně. Bez ohledu na denní dobu nebo potřeby lidského těla. Zatímco denní světlo se během dne mění (intenzitou i složením) a večer postupně ubývá, displeje zůstávají aktivní i ve chvílích, kdy by organismus přirozeně čekal útlum. Významnou roli zde hraje modré světlo, resp. modrá složka světla. Ta ve dne slouží jako signál aktivity, ve večerních hodinách však může její dlouhodobé působení udržovat nervový systém v pohotovosti a posouvat přirozený rytmus bdění a spánku.
Co s tím? Existuje mnoho nástrojů, které umí intenzitu a spektrum světla na monitoru přizpůsobit denní době. Pomoci může také promyšlené osvětlení domácnosti nebo pracovního místa (s tím vám mohou poradit třeba v Nasli). Ve večerních hodinách můžete využít brýle, které blokují modrou složku světla nebo třeba nastavit červené podsvícení obrazovky mobilního telefonu. 💡 Mimochodem, všimli jste si, kde všude se s obrazovkami a displeji během dne potkáváme? Monitory v práci i doma, displeje na telefonu / tabletu nebo na palubovkách v autech, navigace, obrazovky s reklamami v metru / obchodních centrech, chytré hodinky, automaty a turnikety, informační cedule, samoobslužné pokladny, obrazovky v čekárnách, platební terminály…
Past 4 - Roztříštěná pozornost
Digitální prostředí nás učí neustále přepínat. Mezi okny, notifikacemi, zprávami, blikajícími barevnými bannery nebo vyskakujícími okny. Mozek je pořád v pohotovosti a oči spolu s ním. Výsledkem je vyšší nárok na pozornost a nepřímo i větší zátěž pro zrak. Oči totiž nejsou oddělené od mozku, jsou jeho přirozenou součástí - více se o tom můžete dozvědět třeba tady. 🙂 Únava očí pak často přichází ruku v ruce i s mentálním vyčerpáním.
Co s tím? Zkuste si práci trochu zjednodušit. Místo multitaskingu se soustřeďte vždy jen na jednu konkrétní věc – když řešíte e-mail, nechte stranou telefon i další notifikace. Pomáhá vyhradit si konkrétní čas v průběhu dne, kdy se k mailům vracíte, místo jejich průběžné kontroly nebo třeba rozdělení práce do kratších bloků (přibližně 25 minut soustředění vystřídejte krátkou pauzou, během které se můžete věnovat třeba metodě 20-20-20, protáhnout se apod.).
Past 5 - Nekonečný dopamin
Digitální obsah je koncipován tak, aby si naši pozornost udržel co nejdéle a dodával mozku malé, ale velmi rychlé a pravidelné dávky dopaminu. Ten sám o sobě není špatný – bez něj bychom neměli motivaci ani radost z objevování. Potíž nastává ve chvíli, kdy stimulace běží bez přestávky a tělo nedostane prostor na. Oči sledují rychlé změny obrazu, přirozené pauzy mizí a než se nadějeme, je pryč další půlhodina. Často máme pocit, že si odpočíváme, ale oči ani mozek si ve skutečnosti příliš neoddechnou.
Co s tím? Zkuste dát digitálnímu obsahu jasnější hranice. Když to nejde během dne kvůli práci nebo povinnostem, zkuste to alespoň večer před spaním. Pomáhá vypnout notifikace na mobilu, vědomě ukončit nekonečné scrollování, seriál nahradit něčím pomalejším - třeba čtením, poslechem hudby, podcastu nebo jen chvílí ticha, meditací, dechovým cvičením...
Technologie jsou zkrátka rychlejší než naše biologie. Způsob, jakým dnes pracujeme, sledujeme obsah a trávíme čas u obrazovek, se změnil prakticky během jedné generace. Oči i nervový systém ale stále fungují podle pravidel, která se formovala tisíce let. Displeje nemá smysl ignorovat, můžeme ale dělat drobné kroky k tomu, aby se naše oči i nervová soustava cítily lépe. Součástí tohoto přístupu může být také výživa zaměřená na oči. Ne jako náhrada výše uvedených kroků, ale jako jejich přirozený doplněk – patří sem například Omega 3, Astaxantin, BeneVis, Okufit nebo třeba funkční balíček Energie pro oči.
1 Např: Patel S, Henderson R, Bradley L, Galloway B, Hunter L. Effect of visual display unit use on blink rate and tear stability. Optom Vis Sci. 1991 Nov;68(11):888-92. doi: 10.1097/00006324-199111000-00010. PMID: 1766652.